Česká geografická společnost

Pokyny pro autory

Do recenzního řízení redakce přijímá pouze původní vědecké geograficky zaměřené články a články z příbuzných oborů s přesahem do geografie. Přehledové články jsou přijímány jen v případě, že diskutují přístupy ve výzkumu určité geografické subdisciplíny a přispívají tak k rozvoji daného oboru.

Zasláním článku do redakce se autor zavazuje, že článek prezentuje výsledky vlastního vědeckého výzkumu, které nebyly dosud publikovány, nejsou současně nabídnuty k publikování (zaslány do recenzního řízení) v jiném časopise a po celou dobu trvání recenzního řízení je autor nenabídne (nezašle do recenzního řízení) do jiného časopisu.

Redakce přijímá rukopisy v angličtině nebo v češtině a slovenštině (pokud není alespoň jeden z autorů Čech).

 

Odeslání rukopisu

Úplný rukopis, který odpovídá stanoveným pokynům pro autory, předkládá autor v elektronické podobě (Word) věcně a jazykově správný. Příspěvky se zasílají e-mailem na adresu vit.jancak@natur.cuni.cz. Autor do redakce zašle dva soubory.

První soubor (nazvaný příjmením prvního autora a označením manuscript, tedy např. novak-manuscript.doc), obsahuje pouze titulní stranu článku s následujícími informacemi: název článku (minuskami, v angličtině velké písmeno pouze na začátku názvu, ne u každého slova), celá jména a příjmení všech autorů (ne verzálkami), pracoviště všech autorů (instituci vypsat, nepoužívat zkratky), e-mail na všechny spoluautory, dedikaci projektu nebo jiné poděkování. Všechny uvedené informace autor uvede ve stanoveném formátu. Za korespondenčního autora je automaticky považován ten, který rukopis posílá do redakce (ze své e-mailové adresy).

Druhý soubor s vlastním rukopisem nesmí obsahovat jméno autora, ani jinou jeho specifikaci, bude obsahovat pouze název článku a dále kompletní rukopis. Obrázky vloží autor přímo do textu. Rukopis musí vyhovovat požadovaným formálním předpisům (viz níže).

V případě, že má soubor více než 5 MB, zašle autor na výše uvedenou e-mailovou adresu informaci o zaslání rukopisu (průvodní dopis) a připojí odkaz na zásilku uloženou prostřednictvím bezplatné služby http://www.uschovna.cz/.

 

Formální úprava rukopisu

Rukopis autor odevzdává v textovém editoru Word, písmo Arial 11, jednoduché řádkování, zarovnání do bloku, mezera za odstavce 6 b. Není přípustné používat automatické číslování kapitol, obrázků, tabulek, odkazů literatury apod.

 

Rozsah

Rozsah kompletního rukopisu je maximálně 8 tis. slov, a to včetně tabulek. Překročení stanovené délky může být důvodem odmítnutí rukopisu (nepřijetí do recenzního řízení z formálních důvodů). Maximální počet obrázků v rukopisu by neměl přesáhnout počet 10‒15 (podle jejich velikosti). Pouze ve výjimečných případech může redakce povolit delší text.

 

Součásti kompletního rukopisu

Do recenzního řízení je možné přijmout jen kompletní rukopis, který musí obsahovat následující součásti.

U česky psaných rukopisů název článku v angličtině.

Abstract v angličtině v rozsahu 130–160 slov (do délky se nepočítá název článku), klíčová slova (5‒6). V abstraktu autor představí cíl článku, výzkumnou otázku a její řešení, použitá data a metodologii (v závislosti na povaze článku) a hlavní závěry celého příspěvku. Abstrakt nesmí obsahovat odkazy na citovanou literaturu a na grantovou podporu.

Obrázky se vkládají přímo do souboru Word. Obrázky musí být průběžně číslovány (Obr. 1 – Název), nerozlišuje se, zda jde o mapu, fotografii, schéma apod. Na každý obrázek musí být v textu explicitně uveden minimálně jeden odkaz. V rukopisu určeném k recenznímu řízení autor žlutě podbarví odkaz v místě, kde má být obrázek umístěn (např. viz obr. 1; …jak je patrné z obrázku 1). Ke každému obrázku ke připojen jeho název, pod každým obrázkem musí být uvedena legenda – včetně zdroje dat, na jejichž základě byl obrázek zpracován. V případě fotografií musí být uveden jejich autor (pokud je autor totožný s autorem rukopisu, jméno se neuvádí).

Teprve poté, co je rukopis přijat do tisku, autor dodá obratem do redakce ke všem obrázkům zdrojové soubory, a to v následující specifikaci:

  • Fotografie z digitálních fotoaparátů ve výchozím rozlišení fotoaparátu (nezmenšovaný pro web, bez převodů barevných prostorů).
  • U skenů kvalitní reprodukce v rozlišení 300 dpi při reprodukci 1:1 (u šedoškálových a barevných ilustrací), 1 200 dpi u pérovek.
  • U map, schémat a technických ilustrací preferujeme vektorový formát dat (.pdf, .eps, .ai). Není-li dostupný, akceptujeme bitmapový formát (.tif, .jpg) splňující dané kvalitativní parametry (viz výše). Vždy uvítáme, vedle náhledového pdf/jpg, zdrojový soubor (soubor v nativním formátu programu, kde byl vytvořen).
  • Konečnou podobu ilustračním prvkům (včetně grafů a tabulek) dává grafické studio vydavatelství.
  • Veškeré grafické prvky jsou opatřeny názvem, popiskem, zdrojem dat/informací o autorovi.

Tisk barevných obrázků je zpoplatněn částkou 2–4 tis. Kč (poplatek za všechny obrázky celkem).

Tabulky musí být vytvořeny přímo ve Wordu (nevkládat jako obrázky), tedy tak, aby je šlo jednoduše editovat. Každá tabulka má název, pod ní je legenda – včetně zdroje dat, případně další poznámky a vysvětlivky.

Seznam literatury musí odpovídat níže uvedeným podmínkám.

Shrnutí (summary) v rozsahu 500–1 000 slov v angličtině, u česky psaných článků v angličtině včetně překladu názvů a popisků k obrázkům (překlad legendy a vysvětlivek) a souběžně i v češtině.

Pokud autor vládne češtinou, připojí abstrakt a shrnutí v češtině i angličtině.

Anglické texty musí projít jazykovou revizí rodilým mluvčím. Autor doloží jméno a kontakt na rodilého mluvčího, který jazykovou revizi provedl.

 

Rukopis předkládá autor v elektronické podobě (Word) věcně a jazykově správný. Články musí být předloženy v bezchybné angličtině či češtině, přesto si redakce vyhrazuje právo podrobit texty jazykové revizi. Pro kontrolu sporných výrazů v češtině doporučujeme použít Internetovou jazykovou příručku (http://prirucka.ujc.cas.cz/).

 

Nejčastější chyby

  • V češtině nesmí zůstat neslabičné předložky na konci řádku (je nutné použít svázání předložky s následujícím slovem, tedy tzv. tvrdou mezeru).
  • Nutné je rozlišovat: spojovník (-) a pomlčku (–), např. 2000‒2016, s. 5‒10 apod.
  • V češtině je významový rozdíl mezi výrazem 10 % (deset procent) a výrazem 10% (desetiprocentní). V angličtině se procenta uvádějí za číslem bez mezery, tedy těsně.
  • Doporučuje se výrazně omezit používání zkratek v rukopisech. Přípustné je použít obecně používané zkratky (MPSV, MMR apod.). Při prvním použití zkratky v textu je nezbytné uvést nezkrácenou podobu výrazu a v závorce zkratku, např. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR).
  • Správně se řadové číslovky píší „v 90. letech“ (chybně je „v 90tých letech“). Obdobně správně je „dvacetiletý“, „20letý“ (chybě 20ti letý apod.), správně „do 15 let“ (chybně „do 15-ti let“ apod.).

 

V textu článku a na všech obrázcích je nutné používat geografické názvy všech států, tedy včetně geografického názvu našeho státu „Česko“/“Czechia“.

 

Seznam literatury a práce se zdroji dat

V seznamu literatury musí být uvedeny všechny práce citované v textu a zároveň se v textu práce mohou objevit pouze citace uvedené v závěrečném seznamu literatury. Pokud je to nutné, autor oddělí seznam použitých statistických zdrojů, který umístí za seznam literatury (např. v případě velkém počtu odkazovaných ročenek).

Použité prameny jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů. Pokud jsou uvedeny práce jednoho autora, jsou řazeny vzestupně podle roku vydání. Jde-li o práce jednoho autora vydané v jednom roce, jsou řazeny abecedně podle prvního slova názvu a označeny písmeny a, b, c… u roku vydání. Pokud není autor uveden, publikace je zařazena podle prvního slova v názvu. Pokud má autor spoluautory, řadí se tyto tituly až po citacích samotného autora, a to v pořadí sestupně podle abecedy druhého z autorů.

Bibliografické citace musí odpovídat následujícím vzorům.

Citace článku z časopisu:

ALBA, R., FONER, N. (2017): How Successful is Immigrant Group Integration in the United States and Western Europe? A Comparative Review and Analysis. Geografie, 122, 4, 409–428.

Citace knihy:

GREGORY, K. J. (2000): The changing nature of physical geography. Arnold, London.

Citace kapitoly z knihy:

MARCOU, G. (1993): New tendencies of local government development in Europe. In: Bennet, R. J. (ed.): Local government in the new Europe. Belhaven Press, London, New York, 51–66.

Citace z internetového zdroje:

MANDELMAN, A. (2012): Wet Prairie: People, Land, and Water in Agricultural Manitoba, http://www.h-net.org/reviews/showrev.php?id=37027 (1. 1. 2016).

ČSÚ (2017): Městská a obecní statistika, Český statistický úřad, http://vdb.czso.cz/xml/mos.html (1. 2. 2017).

Odkazy na internetové zdroje obsahují název webových stránek, plný (funkční) hypertextový odkaz a datum použití citovaného zdroje .

V anglických názvech článků používáme pro psaní počátečních písmen verzálky jen u prvního slova, v ostatních pak mínusky (pokud se samozřejmě nejedná o vlastní jména).

Odkazování literatury a zdrojů v textu:

Odkaz na publikaci v textu se provádí uvedením autora a roku vydání (v závorce). Např.: Vymezováním migračních proudů se zabýval Korčák (1961), později na něho navázali jiní (Hampl a kol. 1978).

Pokud je odkazováno na práci s jedním, dvěma nebo třemi autory, v textu se uvedou jmenovitě (např. Brázdil 2017; Alba, Foner 2017; Brázdil, Řezníčková, Valášek 2013). V případě, že má citovaná práce čtyři a více autorů, v textu se jmenovitě uvede první autor a dále „a kol.“ (např. na článek, jehož autoři jsou Drbohlav, Bailey, Lupták, Čermáková, se v textu uvede odkaz Drbohlav a kol. 2017). Jednotlivé odkazy jsou odděleny čárkou (Düvell 2017, Górny 2017). V případě zařazení více odkazů s více autory za sebou se jednotlivé odkazy oddělují středníkem (Alba, Foner 2017; Drbohlav a kol. 2017).

V případě doslovné citace důležitého závěru nebo převzetí konkrétních údajů, se doslovná citace uvede v uvozovkách, za letopočet je pak nutno uvést číslo stránky v citované publikaci. Např.: Autoři uvádí, že „na druhé straně, jak lze očekávat, větší rozdíly lze nalézt v případě pozorovaných jevů“ (Brázdil, Řezníčková, Valášek 2013, s. 351‒352).

 

Recenzní řízení

Všechny příspěvky procházejí anonymním recenzním řízením. Redakce nesděluje recenzentům jména autora článku a autor nezná jména recenzentů. Recenzní posudky redakce autorům neposkytuje. Autor obdrží výsledek recenzního řízení, tedy vyjádření, zda byl článek přijat v původní podobě, jaké jsou k němu připomínky (požadavky na konkrétní úpravy vycházející ze souhrnu recenzních připomínek) nebo zda byl odmítnut (se zdůvodněním).

V první fázi recenzního řízení je rukopis posouzen v redakční radě. Výkonný redaktor posoudí, zda předložený rukopis vyhovuje formálním požadavkům redakce, tedy zveřejněným pokynům pro autory. Poté šéfredaktor nebo jeden z jeho zástupců určí zpravodaje z řad členů redakční rady, a to podle tematického zaměření rukopisu. Společně pak posoudí předložený text z hlediska jeho obsahu, tematického zaměření a zda splňuje požadavky na vědecký článek. Pokud rukopis splňuje uvedené předpoklady a je vhodný pro publikování v Geografii, je zahájeno recenzní řízení. Článek pak posoudí minimálně dva recenzenti. Recenzenti jsou vybíráni z řad odborníků na dané téma, u anglických článků většinou z řad zahraničních odborníků.

Autor obdrží souhrn recenzních připomínek, který sumarizuje zpravodaj článku. Soubor recenzních připomínek je doplněný připomínkami ostatních členů redakční rady. Doba úpravu rukopisu na základě recenzních připomínek je maximálně 2 měsíce. V případě rychlejší autorské úpravy článku se pak logicky zkracuje doba rozhodnutí redakční rady o (ne)přijetí rukopisu do tisku.

Autor upraví rukopis v textovém editoru Word, a to v systému sledování změn. Před zahájením úpravy rukopisu autor odstraní své jméno, resp. jméno svého počítače (na horní liště textového editoru: Revize / Sledování změn / Změnit jméno uživatele (nastavte, prosím „autor“). Pokud nebude tento krok splněn, není možné pokračovat v recenzním řízení. Autor se zároveň vyjádří ke každé recenzní připomínce, do souboru „Recenzní připomínky“ ke každému bodu uvede, zda a jakým způsobem konkrétní připomínku zapracoval. V případě, že z jakýchkoliv důvodů některou z recenzních připomínek při úpravě textu autor nezohlední, uvede stručné zdůvodnění svého rozhodnutí.

Autorem upravený rukopis posoudí jeho zpravodaj, v případě potřeby (zejména pokud bylo požadováno zcela zásadní přepracování rukopisu) také jeden či oba jeho recenzenti.

O definitivním přijetí rukopisu do tisku rozhodne redakční rada na základě souhrnného vyjádření zpravodaje. Autor článku je pak seznámen s výsledkem recenzního řízení.

Recenzní řízení je striktně anonymní.

 

Doba trvání recenzního řízení

Redakce se snaží o zkrácení doby trvání recenzního řízení. V posledních letech tak pokračuje trvalý trend snižování doby trvání recenzního řízení v Geografii. V loňském roce dostali autoři vyjádření redakční rady (po recenzních posudcích) průměrně do 3 měsíců od přijetí článku do redakce a celé recenzní řízení (přijetí článku do tisku) trvalo průměrně 5,5 měsíců.

 

Publikování

Potvrzení o přijetí článku do tisku vydá výkonný redaktor teprve po ukončení recenzního řízení s kladným výsledkem.

Redakční rada a vydavatel (ČGS) si vyhrazuje právo uveřejnit publikované příspěvky na webových stránkách časopisu. Autor souhlasí s tím, aby článek v případě, že je přijat do tisku, byl také publikován v elektronické verzi.

Doporučujeme autorům, aby článek v plné podobě (výsledný soubor pdf zveřejněný na webu Geografie) zveřejnili také na svých osobních portálech, dále na „Research gate“, „Academia.edu“ apod.

Poplatek za zajištění otevřeného přístupu k článku, tj. za zveřejnění článku formou „open access“ činí 7 000 Kč. V případě, že výzkum nebyl realizován v rámci grantového projektu (v článku není uvedena dedikace na projekt) je možno tento poplatek prominout. Poplatek je splatný po přijetí článku do tisku, před provedením autorské korektury.

Autorské ani recenzní honoráře nejsou vypláceny.

 

Příspěvky, které neodpovídají uvedeným pokynům, redakce nepřijímá.